Natty Dreads History IV.
Autor: mr3ska <info(at)onelove.cz>, Téma: Ostatní, Vydáno dne: 05. 04. 2007 Městská mládež začala pomalu přejímat některé věci z tohoto specifického dialektu, jež Youth Black Faith vytvořili. Však jeho většina zůstávala i nadále pouze v řadách Youth Black Faith. Třeba velice používané "I" bylo užíváno místo "me" nebo "mine", bylo to však mimojiné římsky psané číslo za jménem Haile Selassieho.
Náboženská definice říká, že Rastafari je součástí boha, jímž je Selassie. Již během Selassieho života se "I" začalo v komunitě Youth Black Faith využívat v čím dál větším množství slov například místo "brethren" se začalo používat "bredrin". Mnoho z těchto změn se později začalo uplatňovat nejen v mluvené formě, ale muselo dojít i k jeho rozšíření psanou formou.
Youth Balck Faith dosáhli mnoha věcí v době svého vzniku.
Leonard Percual Howel byl označen za všeobecně prvního Rastafariána na Jamajce. Byl to on kdo začal kázat, že je pro Jamajku lepší být loajální k etiopskému císaři než k anglickému králi. Říkal lidem, že "pravý" král je Haile Selassie.
Na Jamajce však nebyl pouze spolek Youth Black Faith. Dalším ze spolků byl například Bobo Dread. Členové této skupiny měli též dready, avšak rozdílné oproti Youth Black Faith a dalším. Mnoho z nich žilo pospolu v určitém "společenství". Organizovali mnoho rituálů, některé z nich měly ve společenství opravdu svou zásadní roli.
K jejich hlavním znakům patří turbany omotané okolo hlav, k tomu bílé nebo černé róby a sandály. Respektovali ostatní rastafariánské skupiny jako Youth Black Faith a agrese jim byla cizí. Snažili se všemožně pomáhat lidem ve svém okolí.
Jejich hlava, Princ Emmanuel, se stal ústřední postavou Bobo Dreads v padesátých letech kdy založil "tábor" v Ackee Walk. Spousta lidí se k němu připojila po pochodu skrz Victoria Park pod červenou, zlatou a zelenou vlajkou. V Ackee Walk zůstali až do roku 1968 kdy odsud byli vyhnáni buldozery. Rozdělili se a rozešli na tři různá místa než se opět sešli v Bull Bay.
Všichni muži řadící se k Bobo Dreads si říkali "proroci" a nebo "kněží", protože věřili, že Princ Emmanuel je jejich bůh. Proroci byli ti, jež učili ostatní (i nové členy) a kněží byli ti jež měli na starost "pohyb a činnosti okolo oltaře nebo svatyně". Bobo Dreads však měli také stráže, které hlídaly sklady, kuchyně, sklizeň a také prodej zboží z komunity. Avšak údajně to bylo proto, že ženy pletly prodávajícím mužům hlavy.
Děti docházely do vlastní školy, kde se učily číst a psát. A pokud některé z nich dělalo něco špatně dostalo na dobu než se to naučilo správně vlastního učitele, který na něj měl více času a vše mu podrobně vysvětlil. Poté se opět zařadilo do kolektivu. Jméno pro tohoto učitele bylo "Dada" a toto jméno bylo spojováno s tím, že dotyčný byl považován za otce komunity. Avšak všichni dospělí a dospívající měli za úkol dohlédnout na ukázněnost dětí v komunitě ať už byly jejich vlastní či nikoliv. Nejtěžší však samosebou bylo udržet kázeň dětí, které ať už jakkoliv přišly o rodiče. Bobo Dreads v podstatě obnovili společenské hodnoty, jež byly ztraceny se společenským životem "staré Jamajky".
Zdroj: Dreadlocks archive (adresa bohužel již neexistuje)
Náboženská definice říká, že Rastafari je součástí boha, jímž je Selassie. Již během Selassieho života se "I" začalo v komunitě Youth Black Faith využívat v čím dál větším množství slov například místo "brethren" se začalo používat "bredrin". Mnoho z těchto změn se později začalo uplatňovat nejen v mluvené formě, ale muselo dojít i k jeho rozšíření psanou formou.Youth Balck Faith dosáhli mnoha věcí v době svého vzniku.
Leonard Percual Howel byl označen za všeobecně prvního Rastafariána na Jamajce. Byl to on kdo začal kázat, že je pro Jamajku lepší být loajální k etiopskému císaři než k anglickému králi. Říkal lidem, že "pravý" král je Haile Selassie.
Na Jamajce však nebyl pouze spolek Youth Black Faith. Dalším ze spolků byl například Bobo Dread. Členové této skupiny měli též dready, avšak rozdílné oproti Youth Black Faith a dalším. Mnoho z nich žilo pospolu v určitém "společenství". Organizovali mnoho rituálů, některé z nich měly ve společenství opravdu svou zásadní roli.
K jejich hlavním znakům patří turbany omotané okolo hlav, k tomu bílé nebo černé róby a sandály. Respektovali ostatní rastafariánské skupiny jako Youth Black Faith a agrese jim byla cizí. Snažili se všemožně pomáhat lidem ve svém okolí.
Jejich hlava, Princ Emmanuel, se stal ústřední postavou Bobo Dreads v padesátých letech kdy založil "tábor" v Ackee Walk. Spousta lidí se k němu připojila po pochodu skrz Victoria Park pod červenou, zlatou a zelenou vlajkou. V Ackee Walk zůstali až do roku 1968 kdy odsud byli vyhnáni buldozery. Rozdělili se a rozešli na tři různá místa než se opět sešli v Bull Bay.
Všichni muži řadící se k Bobo Dreads si říkali "proroci" a nebo "kněží", protože věřili, že Princ Emmanuel je jejich bůh. Proroci byli ti, jež učili ostatní (i nové členy) a kněží byli ti jež měli na starost "pohyb a činnosti okolo oltaře nebo svatyně". Bobo Dreads však měli také stráže, které hlídaly sklady, kuchyně, sklizeň a také prodej zboží z komunity. Avšak údajně to bylo proto, že ženy pletly prodávajícím mužům hlavy.
Děti docházely do vlastní školy, kde se učily číst a psát. A pokud některé z nich dělalo něco špatně dostalo na dobu než se to naučilo správně vlastního učitele, který na něj měl více času a vše mu podrobně vysvětlil. Poté se opět zařadilo do kolektivu. Jméno pro tohoto učitele bylo "Dada" a toto jméno bylo spojováno s tím, že dotyčný byl považován za otce komunity. Avšak všichni dospělí a dospívající měli za úkol dohlédnout na ukázněnost dětí v komunitě ať už byly jejich vlastní či nikoliv. Nejtěžší však samosebou bylo udržet kázeň dětí, které ať už jakkoliv přišly o rodiče. Bobo Dreads v podstatě obnovili společenské hodnoty, jež byly ztraceny se společenským životem "staré Jamajky".
Zdroj: Dreadlocks archive (adresa bohužel již neexistuje)