Eek-A-Mouse je prostě svůj

Vlastním jménem Ripton Joseph Hylton (narozen 19.listopadu 1957). Jeho jméno nejspíš znáte, ale věděli jste, že si svůj "styl" vytvořil sám a díky tomu se stal jakýmsi světovým fenoménem zcela nezávislým na zbytku "reggae světa"? Taktéž jeho pseudonym je poněkud neobvyklý. Původně šlo prý totiž o jméno dostihového koně na kterého Ripton vždy sázel a který mu vždy prohrál peníze.


Eek s hubou začal v sedmdesátých letech a jeho debuty byly skladby "My Father's Land" a "Creation", které vydal ještě pod svým pravým jménem. V roce 1980, poté co chvilku pracoval s Black Ark, Gemini, Black Scorpio a Virgo Sound, začal nahrávat s Joe Gibbsem. A právě v roce 1980 vydal Eek svou dnes asi nejznámější skladbu "Wah Do Dem". Ta byla sice ve své době považována za příliš kontroverzní na to, aby se hrála v rádiích, ale i přesto se stala hitem, který Eekovi získal na Jamajce jméno. Ve stejném roce skladbu následovaly singly "Modelling Queen" a "Bubble Up Yu Hip" z produkce Thompson Soundu Linval Thompsona.

V roce následujícím, tedy 1981, spojil Eek síly s Volcanem a tedy i Henry "Junjo" Lawesem a společně vydali hity jako "Once A Virgin", "Virgin Girl" či "Noah's Ark" (na posledních dvou spolupracovali i Roots Radics). Na jmenovaných skladbách se kromě jmenovaných podílel i známý Scientist, o němž jsme již také psali. Poté přišel Eek se svým dnes již typickým zvukem a stylem.

Eek se v roce 1981 i přes zármutek návštěvníků nad skonem Boba Marleyho stal hvězdou festivalu Reggae Sunsplash.

Mnozí z těch, kdo se o jamajskou scénu zajímají či jí sledují označili rok 1982 za rok, který patřil Eek-A-Mousovi. Do světa tehdy vyrazil s hity jako "Wild Like a Tiger", "Do You Remember", či "Ganja Smuggling". A nakonec i s albem "Wa Do Dem", které obsahovalo většinu jeho hitů. I v dalším roce vznikly dnes již legendární sklady, Například "Mouse and the Man" produkovaný Linvalem Thompsonem s Roots Radics jakožto back-vokalisty. V produkci Junjo Lawese pak vyšlo album "Mouseketeer". O rok později začala Eekova spolupráce s producenty Anthonym a Ronaldem Welchovými a právě s nimi vydal album "Assassinator". Tohle album bylo v podstatě jeho debutem v USA. I přesto, že podle mnohých bylo album hodně depresivní záležitostí, získalo Eekovi fanoušky mimo Jamajku. Pravděpodobně i díky tomu pak Eek další album začal připravovat ještě týž rok a ještě v tom roce jej vydal. Bylo to album "The King and I" (RAS) a spolupracoval na něm s britem Cliffem Carnegiem.

O něco později Eek podepsal smlouvu s Island Records a zahrál si i ve filmu. Byl to film New Jack City, a zahrál si v něm postavu Fat Smittyho. Chtěl si zahrát i po boku Stevena Seagala ve filmu Marked for Death, ale po přečtení scénáře prý řekl "Byly to špatné vibrace šířící se o Jamajčanech. Tohle rastaman nedělá, voodoo a drogy..." Podivné, když postava Fat Smittyho byla v podstatě drogový dealer - rastafarián.

Mnozí z Vás možná znají album "U-Neek" obsahující skladby produkované Gussie Clarkem, Daddym-O a Matt Robinsonem. Tohle album mnozí označili za pomyslný vrchol spojení reggae a rocku. A to byl další úspěch Eeka a jeho stylu. Tohle album však bylo první a zároveň i poslední vlaštovkou, která vylétla ze spolupráce s Islandem.

Dalším co vyšlo z dílny Eek-A-Mouse bylo až v roce 1996 album "Black Cowboy" (Explicit). I přesto, že jeho hlas už nebyl na tomhle albu tak výrazný, stále bylo díky jeho osobitému stylu jasné, že je to stále on a že má stále co nabídnout. Nicméně od vydání tohoto alba až do roku 2001 kdy vydal album "Eeksperience" (Coach House) Eek pouze vystupoval a semtam se jeho hlas objevil na nějakém tom riddimu. Šlo však převážně o riddimy z Britské produkce.

V roce 2004 následovala další dvě alba jménem "Mouse Gone Wild" (Sanctuary) a "Eek-A-Speeka" (Greensleeves). O dva roky později pak spatřil světlo světa záznam "Live in San Francisco". Následovalo opět období riddimů a různých spoluprací. Zmínit bychom mohli například rok 2007 kdy Eek pracoval s hip-hoperem Ditchem a spolu nahráli skladbu "Smoke It Up". Tahle skladba však nakonec vyšla až v roce 2009 na Ditchově albu "Public Intoxication". Skladbu jste mohli zaslechnout například v dokumentu Jack Herer.

Prozatím podledním počinem je album "Eekziled" z února roku 2011, které již vyšlo pouze digitálně.