Rastafari >> Ostatní >> Etiopské písemnictví - díl druhý

Etiopské písemnictví - díl druhý

Vydáno dne 10. 10. 2010 (3319 přečtení)
   Vzhledem k tomu, že amharština je úředním a národním jazykem a slouží k dorozumívání mezi příslušníky různých etiopských národů, používá jí vedle Amharů také mnoho příslušníků jiných etiopských národů jakožto druhý jazyk. V každém etiopském městě či městečku lze vždy najít někoho, kdo amharsky mluví. Často jsou právě města osídlena Amhary, zatímco okolní obyvatelstvo mluví místními jazyky.


Ethiopian Cross   Amharština byla ve svém vývoji silně ovlivněna kušitskými jazyky Etiopské vysočiny, a to jak ve slovní zásobě, tak zejména ve větné skladbě. Pro větnou skladbu amharštiny jsou typická dlouhá souvětí, která mnohdy vydají na celý odstavec v češtině, přičemž se sloveso hlavní věty nachází až na konci celého souvětí. Kušitské výpůjčky pronikly až do základní slovní zásoby. Kušitského původu jsou např. Slova wiha (voda), wišša (pes), čereka (měsíc).

   Pozoruhodným rysem moderní amharštiny jsou malé rozdíly mezi jednotlivými amharskými nářečími, zvlášť vezmeme-li v úvahu obrovskou členitost etiopské krajiny s hlubokými údolími a vysoko položenými náhorními rovinami, a rozlohu území, na kterém se amharštinou hovoří.


   Písmo

   Dnešní etiopské písmo (amharsky fidel) se vyvinulo z jihoarabského písma, se kterým se na území Etiopie setkáváme již v polovině 1. tisíciletí před našim letopočtem. Jihoarabské písmo je jižní odnoží protosinajského písma, jehož severní odnož – fénické písmo – se stalo základem řecké a tedy i latinské abecedy. Jihoarabské písmo podobně jako ostatní semitská písma zaznamenávalo pouze souhlásky. Na etiopské půdě prodělalo pozoruhodnou a ojedinělou změnu a proměnilo se v písmo slabikové. Nejpozději od 4. století našeho letopočtu se ge'ez již píše slabikovým písmem. Na rozdíl od Arabů či Židů píší Etiopové zleva doprava.

   Etiopské písmo dnes používají ge'ez, amharština a tigrejština. Amharské písmo má 33 základních znaků, ze kterých se odvozuje celkem 251 slabik. Je v podstatě totožné s písmem ge'ezu. Přibylo jen několik znaků pro změkčilé souhlásky, které se v ge'ezu nevyskytují. Zajímavé je, že Amharové použili pro vytvoření znaků pro změkčilé souhlásky obdobný princip jako později čeština – nad původní znak přidali „stříšku“.

   Pořadí znaků, které je v etiopské abecedě používané ve slovnících, seznamech apod., je naprosto ojedinělé a liší se od pořadí písmen v jiných známých semitských abecedách. Zůstala pouze malá podobnost s jihoarabským písmem v pořadí prvnách znaků. Pro čísla etiopské písmo používá vlastních znaků, které jsou odvozeny z písmen koptské abecedy, která je sama vytvořena z písmen řecké abecedy. Etiopské písmo má znaky nejen pro jednotky, ale také pro desítky a číslo sto a desettisíc.


   Amharská literatura

   První památky amharské literatury – císařské písně – pocházejí z doby panování císaře Amde Cijona (1314-1344). Jednalo se o chvalozpěvy na panovníky.

   Další amharské písemné památky vznikají až v 17. století. V zemi tehdy působila řada jezuitů, kteří se Etiopii snažili obrátit na katolickou víru. Ve snaze zvýšit účinnost náboženské propagandy mezi prostým lidem psali své pamflety amharsky. V reakci na to začali etiopští kněží psát protipamflety také amharsky.

   Nicméně až do 19. století zůstával hlavním literárním jazykem Etiopie ge'ez. V první polovině 19. století zahájil ras Kasa, který se v roce 1855 stal císařem pod jménem Tewodros II, obnovu Etiopie jako jednotného státu. Jedním ze sjednocujících prvků obnoveného státu se stal jazyk – Amharština. Císař Tewodros byl také vůbec prvním císařem, který nařídil psát císařské kroniky amharsky. Císař sice spáchal po prohrané bitvě v roce 1868 sebevraždu, ale základy etiopské jednoty a vítězný postup amharštiny to již neohrozilo.

   V roce 1889 nastupuje na císařský trůn císař modernizátor a dobyvatel Menelik II. Zve na dvůr odborníky z celého světa, kteří mají pomoci dohnat zpoždění za západním světem. Se zřízením prvních tiskáren dochází k rozkvětu amharské literatury. Překládá se z ge'ezu i z evropských jazyků a vzniká původní tvorba. Za zakladatele moderní amharské prózy jsou pokládáni dva spisovatelé, Afewerk Gebreijesus (1868-1947) a Hiruj Woldesillase (1879-1938). První amharský román – Smyšlený příběh (Libbwelled tarik) spisovatele Afewerka – vyšel v roce 1908 a ovlivnil celou jednu generaci etiopských literátů. Slovní spojení libbwelled tarik dnes dokonce v moderní amharštině označuje „román“ jako takový. Od té doby vznikly stovky původních amharských románů. Za nejlepší amharský a etiopský román je doposud pokládáno dílo Haddise Alemajjehu Láska až za hrob (Fikir iskemekaber). Jak název nasvědčuje jedná se o příběh nešťastné lásky. Haddis proslul jako tvůrce moderních pohádek, které jsou často politickými parodiemi.

   Lidové bajky a pohádky (amharsky se pro obě formy používá jeden výraz – teret, množné číslo teretočč) tvořily a stále tvoří živou součást etiopské lidové slovesnosti. Již řadu století a možná tisíciletí si je vyprávějí rolníci a pastevci, králové a vojáci v etiopských horách i nížinách. V minulém století je etiopští spisovatelé a zahraniční jazykovědci a etnografové začali sbírat a vydávat. Mezi nejoblíbenější sbírky etiopských pohádek patří zejména dvě knihy, které vyšly v polovině 20. století. První je sbírka spisovatele Mehtemesillaseho Woldemeskela Inkilf lemine (Proč mám jít spát), která je navíc vyzdobena jednoduchými a vtipnými ilustracemi. Druhou knihu pod názvem Bilčo sestavil Abbebe Ajiččeh a pojmenoval ji podle Bilča, hrdiny jedné z pohádek. Její autor tvrdí, že pohádka o Bilčovi bývala vůbec nejoblíbenější pohádkou jeho dětství.




Vyhledávání na webu

rozšířené hledání
 

  Čtenáři


Jméno:

Heslo:




Registrace | Info
Zapomenuté heslo

  Podporujeme




Náhodný odkaz
na partnera