Vydáno dne 18. 06. 2009 (5743 přečtení)
Lucky Dube byl oslavován jako "zářící hvězda Afrického reggae" a také jako "nejprodávanější jihoafrický zpěvák". Ve skutečnosti však byl novodobým hrdinou, jehož poselství se dotklo srdcí milionů lidí po celém světě.
S neskutečnými jedenadvaceti alby, jež za svou kariéru vydal, se stal z pouhého jihoafričana světovou reggae superstar.
Jak jste si jistě všimli, každé jeho album má nějaké poselství. Jeho písně jsou postaveny na třech hlavních bodech - politických otázkách, sociální tématice a určitých osobních zkušenostech - zkrátka na věcech, které hrají důležitou roli v životě každého z nás. Když se někdo ptal Luckyho, kde bere inspiraci, odpovídal jednoduše:
"V lidech! Dívám se tak na lidi a na to co dělají. Mé písně jsou inspirovány životem a skutečnými situacemi a zkušenostmi."
Od vydání jeho prvního reggae alba v roce 1984 až k dnešnímu dni, kdy je Lucky brán jako reggae superstar, uběhlo mnoho času. Přesto byl Lucky stále skromný a i díky tomu zůstával blíže těm, kteří inspirovali jeho tvorbu. Vystupoval na mnoha místech po celém světě a sdílel pódia s umělci jako
Maxi Priest,
Sinead O'Connor,
Peter Gabriel,
Michael Jackson,
Seal,
Ziggy Marley,
Celine Dion,
Sting a mnoha, mnoha dalšími. Získal více jak dvacet lokálních a světových ocenění za svou hudbu a video, i přes to všechno se vůbec nezměnil. Jeho osobnost nedoznala žádné změny, žil stále v místě svého narození, nahrával se stejným zvukařem a stále u jedné společnosti. Skutečný gentleman, jehož láska k přírodě byla jednou z jeho kvalit.
Jeho hudba je silně osobitá a procítěná přáním, udělat ze světa lepší místo.
Jeho největší hity jako
"Taxman",
"Prisoner",
"The Way It Is",
"Victims",
"Trinity" a další jej doslova vstřelily do domovů a srdcí mnoha lidí celého světa. Mluvil s nimi skrze stesk nad nespravedlnostmi, či strastmi všedního dne se kterými se každý musí vypořádat po svém. Jeho neuvěřitelně pestrý repertoár vyjadřoval smíšené pocity, postoje a lásky skrze hudbu a příjemnou atmosféru, jež tato hudba navozovala.
Zajímavostí pro Vás, kteří jste se o něj a jeho hudbu příliš nezajímali, může být také to, že svých prvních pět alb nahrál v populárním africkém stylu
"mbaqanga" a až od roku 1984 se začal věnovat reggae. A dokonce jeho první reggae album
"Rastas Never Die" bylo rok po vydání, tj. roku 1985, zakázáno tehdejším režimem apartheidu. Jeho posledním albem je album
"Victims", vydané v dubnu roku 2007.
Závěrem: Je až s podivem, že se od 19.10.2007, kdy byl V Johannesburgu před zraky svých dětí zastřelen, jeho hudba nikde příliš neobjevuje. Bohužel. "Odpočívej v pokoji".